III. Květena okolí dobřichovického.

Rozmanitost a krása zdejší květeny jest podmíněna vápnitou půdou, teplým a výživným podkladem, na němž bují svérázné rostlinstvo, lišíčí se od toho, jež hostí půda nevápnitá, hlinitá, skalní, neb rostoucí na podkladě břidličnatém a křemenitém. I neodborníku neujde, že v lesích a na výslunných stráních karlických a u Vonoklas roste zcela odlišná květena, již by marně hledal v lesích a na stráních pravého břehu Berounky. Další příčinou rozmanitosti zdejší květeny jest teplé podnebí, příznivé květeně teplomilné, jež se zde v mnohých druzích vyvinula, suché, k jihu obrácené stráně s květenou suchomilnou; ale i řeka a potok, v nichž nacházíme květiny vodní a vlhkomilné.
Pokud se prvků zdejší květeny týče, nalézáme zde:
1./ druhy kosmopolitické, jež jsou rozšířeny po celém světě. Jsou to ponejvíce rostliny tajnosnubné, rozšiřující se pomocí výtrusů, jako řasy a houby, některé kapradiny/ slezinník červený/. Z jednosnubných jsou to většinou plevele, které provázejí člověka po celém světě. Ku př. pastuší tobolka, lilek černý, bažanka, žahavka, sporýš, okřehek, růžkatec, jitrocel prostřední a pod.
2./ druhy obtočnové čili cirkumpolární, rozšířené po celé severní polokouli v Evropě, Asii a v sev. Americe, jako sasanka hajní, řeřišnice luční, kontryhel obecný, mochna husí, udatna, kalina, bez červený, konvalinka, jalovec a j.
3./ druhy euroasijské, rozšířené v Evropě a mírné Asii, kde stála jejich kolébka a odkudž se rozšířily až do Evropy západní. Mezi ty náleží: borovice, osyka, vrba, bříza, lýkovec, srstka, hloh, svída, břečťan, třezalka, prvosenka, křivatec žlutý, kopyt níklecha, sasanka pryskyřníkovitá, pumpava, mydlice lékařská.
K těmto druhům počítáme zvláštní pododdělení a to:
a./ druhy suchomilné: babí hněv trnitý.
b./ druhy euroasijské praealpínské: muk, mišpule skalní.
c./ druhy eur.teplomilné: kostival hlíznatý, třemdava.
4./ Druhy evropské, jejichž vývojové středisko jest v střední Evropě a obývají větší část neb celou Evropu. K nim náležejí naše nejdůležitější lesní stromy a rostliny: jedle, smrk, buk, dub, habr, líska, jasan, klen, babyka, olše lepkavá, lípa, trnka, jabloň lesní, ptačí zob, dřišťál, šípky, janovec, ostružiníky, vřes, bika bělavá, strdivka nící, vstavač bezový, ocún, chrpa, chrastavec polní, kartouzek, ožanka, pěchava modrá, lýkovec vonný, chrpa chlumní, penízek horní, proroslík a j.
5./ Druhy jižní / meridionální /, jež jsou rozšířeny v oblasti středozemní, po případě v teplé střední Evropě. Zde roste: kavýl, bělozářka, vstavač nachový, rudohlávek, locika modrá, šalvěj luční a přeslenatá, čistec přímý a německý, hořinka, máčka, sesel, dřín, hrachor úzkolistý a j.
6./ Druhy pontické /orientální/ z východní a jihovýchodní Evropy z krajin kol Černého moře a přicházejí sem cestou dunajskou typy panonské/: rmen rakouský, pipla osmahlá, koniklec luční, tařice skalní, hulevník nejtužší, klokoč, sesel feniklový, a t.d.) V době, kdy ledovce alpské postoupily nejdále na sever a zalednění severoevropské sahalo až k samotným hranicím českým, zůstalo vnitrozemí Čech bez ledu, tak že skýtalo tehdy důležitý úkryt a útulek květeně ustupující i se severu i s Alp před spoustami ledovými i sněhovými. V Čechách došlo k zalednění v Krkonoších a menší měrou v Šumavě a v Rudohoří. Za doby ledové sestoupily mnohé druhy horské i do nezaledněných pahorkatin a nížin, kde nalezly útulek. V nastalém oteplení doby poledové se odstěhovaly mnohé do vyšších poloh, některé se však zde udržely. Druhy ty zoveme praealpínské a jsou ve zdejším okolí dosti bohatě, zejména na vápencovém podkladě zastoupeny.
Když vyschlo třetihorní moře, které dlouho vyplňovalo pánev dunajskou, usídlila se tam teplomilná květena, kterou označujeme jako panonskou a která podle Dunaje vnikla do Čech a zde se krásně vyvinula .
Konečně přicházejí zde rostliny, náležející prvku hercynskému, jenž jest rozšířen v celých jižních Čechách, v Rudohoří a Podkrkonoší. K takovým rostlinám náleží vřes, borůvka, brusnice, černýš. Přihlédneme-li k jednotlivým rostlinám zdejšího okolí, shledáme, že tvoří útvary /formace/ přirozené a umělé. Útvary umělé /druhotné/ rozdělují se na dvě skupiny:
1./ Na společenstva rostlin pěstovaných a 2./ na společenstva rostlin člověka a jeho kultury provázejících, ale nepěstovaných. Do této poslední skupiny náleží květena plevelová a rumní.

Rostliny na různých stanovištích v okolí dobřichovickém rostoucí:

Pryskyřník rolní, prudký, mnohokvětý.
Orsej jarní.
Hlaváček letní.
Jaterník trojlaločný n. podléška.
Sasanka pryskyřníkovitá, hajní, lesní.
Koniklec luční.
Žluťucha úzkolistá.
Plamének přímý, plotní.
Blatouch bahenní.
Upolín evropský.
Stračka polní.
Dříšťál obecný.
Vlaštovičník.
Dymnivka dutá, bobovitá.
Zemědým lékařský.
Řeřišnice luční.
Huseník skalní.
Barborka tuhá.
Hulevník nejtužší, mnohodílný.
Trýzel tvrdý.
Česnáček lékařský.
Hořinka východní.
Hořčice polní.
Tařice skalní.
Šedivka obecná.
Osívka jarní.
Penízek rolní, prorostlý, horní, chlumní.
Řeřicha polní.
Řepinka.
Kokoška obecná.
Ohnice obecná.
Violka vonná, Rivinova, psí, trojbarevná n.maceška.
Reseda žlutá.
Devaterník obecný.
Třezalka (bylina sv. Jana), čtyřhranná, chlumní.
Lípa velkolistá, malolistá.
Sléz okrouhlolistý, velkokvětý.
Kakost luční, bahenní, smrdutý, lesní.
Pumpava obecná.
Šťavel kyselý.
Netýkavka obecná.
Vítod obecný.
Kohoutek luční.
Knotovka bílá.
Silenka obecná, nící, ušnice.
Koukol polní.
Hvozdík kartouzek.
Mydlice lékařská.
Rožec polní.
Křechkejš vodní.
Ptačinec hajní, velekvětý.
Plevel okoličnatý.
Kaštan koňský.
Pavie červená.
Javor horní.
Routa obecná.
Třemdava bílá.
Klokoč zpeřený.
Brslen obecný.
Réva vinná.
Loubinec pětilistý n. divoké víno.
Kyprej obecný.
Hrachor hliznatý, lesní, uherský.
Vikev plotní, setá, lesní, ptačí, bob obecný.
Hrách setý.
Čočka obecná.
Jetel nachový, jahodový, rolní n. kočičí, plazivý, zvrhlý.
Tolice setá, srpovitá, nejmenší, dětelová.
Komonice bílá, lékařská.
Štírovník obecný.
Akát bílý.
Janovec obecný.
Kručinka německá.
Čilimník odvislý, černající.
Úročník lékařský.
Jehlice trnitá n. babí hněv.
Kozinec sladkolistý.
Ligrus obecný.
Čičorka pestrá.
Rozchodník bílý, ostrý, veliký.
Netřesk střešní, skalní.
Toten lékařský, menší.
Kontryhel obecný.
Řepík lékařský.
Mochna husí, lesní, plazivá, písečná, jarní, stříbrná.
Kuklík obecný.
Jahodník chlumní, obecný.
Udatna lesní.
Tavolník vrbolistý.
Ostružinník.
Růže šípková, plotní, rezavá.
Třešeň ptačí, obecná.
Švestka.
Střemcha.
Jabloň.
Skalník obecný.
Hrušeň.
Muk obecný.
Hloh obecný.
Srstka n. angrešt, černá, zlatá.
Pustoryl obecný.
Lomikámen zrnatý.
Slezinník střídavolistý.
Pupalka obecná.
Vrbovka úzkolistá, růžová.
Dřín, svída obecná.
Břečťan obecný.
Kmín luční.
Bršlice obecná n. kozí noha.
Bedrník obecný.
Prorostlík srpovitý.
Srpek obecný.
Berla úzkolistá.
Celer obecný.
Petržel kuchyňská.
Sesel fenyklový.
Fenykl obecný.
Bolševník obecný.
Pastinák obecný.
Kopr zahradní.
Jarmanka větší.
Máčka polní.
Mrkev obecná.
Kerblík obecný.
Dejvorec mrkvovitý.
Tořice třebulovitá.
Vřes obecný.
Brusnice, borůvka.
Prvosenka jarní, bledožlutá.
Vrbina penízková.
Drchnička rolní.
Koulenka obecná.
Podbílek šupinatý.
Divizna obecná, červíková, černá.
Rozrazil rezekvítek, potoční, rozprostřený, ožankolistý, rolní.
Lnice obecná n. květel.
Krtičník hlíznatý.
Náprstník hlínožlutý.
Kokrhel malokvětý, větší.
Všivec lesní.
Světlík lékařský.
Zdravínek nachový.
Černýš lesní, hajní, hřebenitý.
Hluchavka pitulník, bílá, nachová, objímavá.
Srdečník obecný.
Čistec lesní, německý, přímý.
Konopice polní, sličná.
Medovník velekvětý.
Černohlávek obecný.
Šišák obecný.
Popenec obecný.
Mateřídouška obecná.
Dobromysl obecná.
Šalvěj přeslenatá, luční.
Zběhovec lesní.
Ožanka hroznatá, kalamandra.
Máta vodní, přeslenatá.
Karbinec evropský.
Sporýš lékařský.
Kostival hlíznatý, lékařský.
Pilát lékařský.
Plicník lékařský.
Pipla osmahlá.
Pomněnka bahenní, drobnokvětá, rolní, lesní.
Kamejka modronachová, rolní.
Hadinec obecný.
Voskovka menší.
Ostrolist položený.
Svazenka vratičolistá.
Kokotice jetelová, evropská.
Svlačec rolní, plotní.
Lilek černý, brambor, rajské jablko, potměchuť.
Mochyně (židovská třešeň).
Kustovnice obecná.
Blín černý.
Jitrocel kopinatý, prostřední, větší.
Hořec brvitý.
Zeměžluč obecná.
Tolita lékařská (forma laxum).
Brčál menší.
Šeřík obecný.
Ptačí zob.
Forsythie.
Zvonek okrouhlolistý, broskvolistý, rozkladitý, řepka, kopřivolistý.
Řepka klasnatá.
Posed bílý.
Okurka obecná.
Meloun obecný.
Bez černý, červený.
Kalina, tušalaj.
Kozí list obecný.
Pámelník.
Zanice.
Svizel křižatý, povázka, lesní, obecný n. přítula, syřišťový.
Kozlíček jarní.
Štětka obecná.
Hlaváč obecný.
Chrastavec polní.
Čekanka obecná.
Kapustka obecná.
Škarda ozimá.
Jestřábník chlupáček, vysoký, lesní.
Locika modrá, zahradní n. salát.
Mléč polní.
Smetánka obecná pampeliška.
Hořčík jestřábnikový.
Kozí brada luční.
Rmen barvířský, smradlavý, rakouský.
Řebříček obecný.
Heřmánek pravý.
Kopretina bílá, chocholičnatá, vratič.
Pelyňek pravý, černobýl.
Slunečnice.
Dvouzubec nící.
Rudbekie.
Starček obecný, lesní, jarní, přimětník, Fuchsův.
Kamzičník rakouský.
Protěž lesní.
Hvězdice chlumní.
Turan kanadský.
Zlatobýl obecný.
Sedmikráska chudobka.
Oman luční.
Podběl obecný.
Devětsil obecný.
Konopáč.
Lopuch větší.
Chrpa polní, horní čekánek n. jesenec.
Bodlák nící.
Pcháč polní n. oset, zeliný, uherský, kopinatý, bělohlavý.
Ostropes trubil.
Ostropestřec obecný.
Pupava obecná.
Kopytník evropský.
Jmelí bílé.
Lněnka obecná.
Růžkatec ostnatý.
Rdesno obojživelné, červivec, blešník, peprník, svlačcovité.
Šťovík menší, obecný, kadeřavý, koňský.
Merlík bílý, všedobr.
Cukrovka obecná.
Lebeda střelovitá.
Laskavec.
Chmel obecný.
Kopřiva dvoudomá, palčivá n. žahavka.
Lýkovec obecný, vonný.
Vrba bílá, pětimužná, nachová, košařská, jíva.
Topol osika, bílý, černý, vlašský.
Bříza bílá.
Olše lepkavá.
Líska obecná.
Habr obecný.
Dub zimní, křemeňák.
Ořech vlašský.
Zimostráz obecný.
Pryšec obecný, okrouhlý, drobný, kolovratec, sladký.
Bažanka polní.
Kosatec žlutý, německý.
Vstavač nachový, bezový.
Rudohlávek jehlancovitý, kruštík červený.
Vemeník bělokvětý.
Žabník jitrocelový.
Šípatka vodní.
Šmel okličnatý.
Ocún jesenní.
Lilie zlatohlává.
Řebčík kostkovaný.
Křivatec luční.
Snědek chocholičnatý.
Ladoňka dvoulistá.
Modřenec chocholatý.
Bělozářka liliovitá.
Konvalinka vonná.
Kokořík mnohokvětý.
Chřest obecný.
Pstroček dvoulistý.
Bika hajní.
Sítina rozkladitá.
Pšenice.
Pýr plazivý.
Jílek mátonoha.
Ječmen dvouřadý.
Smilka tuhá.
Bojínek luční.
Třtina křovištní, rákosovitá.
Psineček obecný.
Kavýl peřitý.
Vousatka obecná.
Tomka vonná.
Medynek vlnatý.
Oves hluchý.
Ovsíř pýřitý.
Metlice trsnatá.
Lipnice roční.
Srha laločnatá.
Třeslice prostřední.
Sveřep jalový, obilní n.stoklasa.
Poháňka hřebenitá.
Pěchavka modrá.
Kukuřice n.turecká pšenice.
Ostřice řízná.
Skřípina bahenní, lesní.
Orobinec úzkolistý.
Zevar vzpřímený.
Puškvorec obecný.
Okřehek mnohokořenný.
Borovice lesní, černá, vejmutka.
Modřín evropský.
Smrk obecný.
Jedle bělokorá.
Jalovec obecný, chvojka.
Zerav západní, východní.
Tis červený.
Přeslička rolní, lesní, luční bahenní.
Plavuň obecná.
Osladič obecný.
Osladičec bukovinný.
Hasivka orličí.
Puchýřník křehký.
Kapraď samec.
Slezinník červený, severní.

Houby rostou ve zdejších lesích za příznivého vlhkého a teplého léta hojně, jak v lesích karlických, tak i černolických.

Tak se zde nachází:

Liška obecná, pomerančová
Slizák mazlavý
Hnojník obecný, inkoustový
Holubinka bezmléčná, černavá, namodralá
Ryzec huňatý, obecný, krvomléčný, oranžový, ryšavý, syrovinka
Špička splývavá, polní
Katmanka pošvatá
Katmanka císařská /Amanita caesarea/ jihoevropská houba roste zde u Vonoklas. Jest velice lahodná a roste v jižní Evropě.
Katmanka n. muchomůrka hlízovitá, citronová, šedavá, muchomůrka načervenalá n. masák, Bedla vysoká, červenající, rumělková
Čirůvka červenožlutá, fialová
Strmělka bělostná, vápenná
Václavka
Penízovka dlouhonohá, sametová
Čechratka podvinutá, černohuňatá
Šupinovka kostrbatá
Pečárka ovčí, obecná
Třepenitka svazčitá
Závojenka veliká
Choroš masový, dubový, kruhatý, chlupatý, vrstevnatý, březový, šupinatý, ovčí, ploský
Špičník, kozák březový, osyčník n. křemenáč
Hřib obecný (pod smrkem), dubový, borový, modrák, rudonohý n. koloděj, satan peprný, kravský, strakoš, plstnatý, babka n. žlutomasý /Boletus chrysenteron/ klouzek modřínový, hřib dutonohý
Pstřeň masojed
Lošák nálevkový, zprohýbaný
Stroček trubkovitý
Plesňák smrdutý
Kyjanka žlutá, jedlová, kyjovitá
Kostrč kadeřavá n. oříš
Krásnorůžek lepký
Jelenka n. hadovka smrdutá
Pýchavka ostrovýtrusná, obecná
Hvězdice mnohopramenná n. proměnník
Palečka stopkatá
Mísenka ohnivá
Lopatička kyjovitá
Dřevnatka parohatá
Bělolanýž obecný

Lišejníky zdejšího okolí:

Dutohlávka sobí, rozsochatá, třísnitá, pohárkovitá
Důlkatec
Hlavnatka psí
Terčovka bublinatá, skalní, posypaná
Pukléřka islandská, sivá
Stružkovec moučnatý
Větvičník slívový, otrubičnatý
Terčovník

Mechy:

Porostnice mnohotvárná
Dvouhrotec kopinatý
Rohozub nachový
Bělomech obecný
Kroucenec šídlovitý
Děrkavka poduškovitá
Prutník stříbřitý
Měřík tečkovaný
Ploník obecný
Kulistec jabličkovitý
Bezvláska čeřitá
Drabík stromkolistý
Rokyt skvělý
Rokytník tříkoutý, kostrbatý
Rašelinník člunkolistý

Kapradiny:

Kapraď samec
Papratka samičí
Osladič doubravní /Dryopteris/
Puchýřník křehký
Osladič obecný
Slezinník černavý, severní

Plavuň obecná


Tyto rostliny, jež byly vyjmenovány kuse, tvoří ve zdejším okolí rostlinné formace neb útvary a to:

Útvary rostlin vodních a rákosin: U tůně roste hojně rákos, okřehek mnohokořenný, růžkatec ostnatý, orobinec, skřípina a pod.

Útvary rostlin pobřežních: Krásně vyvinutá květena u potoka karlického, u řeky Berounky a potůčku, vytékajícího z rybníka vonoklaského a od Malé Mořiny. Břehy zdobí blatouch, máta peprná, přeslička bahenní, rozrazil potoční, devětsil, podběl, krtičník hlíznatý, sťovík koňský, rákosnice, vrbka, pomněnka bahenní, metlice, kostřava.

Útvar pobřežních křovin: babyka, jasan, olše, lípa, jilm, ptačí zob, svída.

Útvar kyselých luk: ostřice, skřípina psineček, pcháč, škarda. Spatřujeme tento útvar v Karlickém údolí.

Květnaté louky smíšené: kohoutek luční, řeřišnice luční, kozí brada, kopretina bílá, zvonek rozkladitý, kakost luční, toten, smolnička, svízel, povázka i syřišťový, pampeliška, jetel kočičí.

Útvar vřesovin v lese na pravém břehu řeky: tomka vonná, metlice křivolaká, třezalka, bika ladní, bělavá

Útvar stepní: jest krásně vyvinut na silurských a devonských vápencích v Karlickém údolí. Roste tam kavýl, zlatovlásek, okoličnatky, vousatka kostřava, mateřídouška, šalvěj luční, kozinec, hlaváč žlutavý.

Útvar květnatých strání: hvozdík kartouzek, divizna, jetel, oman, hadinec, čičorečka pestrá, mateřídouška, šalvěj luční i přeslenitá, chřest, hořinka, sesel, mochna, pětiprstka, prorostlík srpovitý, kartouzek, a j.

Útvar bučin: lýkovec obecný, strdivka, netýkavka, lecha, kokořík, jaterník, pitulník, svízel lesní, kakost smrdutý, sasanka, plicník lékařský, ptačinec velekvětý.

Háje hercynské: vřes, bika bělavá, konvalinka, pstroček, tomka vonná, zběhovec, vítod, vemeník, lilie zlatohlav.

Lesnaté chlumy: muk, břekyně, mišpule, ptačí zob, šípek, kokořík obecný, prvosenka, silénka nící, třemdava, rozrazil, šalvěj luční, medovník, černohlávek, sasanka lesní, chrpa chlumní, vstavač nachový.

Mýtiny květnaté: starček lesní, vrbka úzkolistá, konopice, divizna, zeměžluč, pomněnka lesní.

Mýtiny ostružníkové a maliníkové velmi vyvinuty v lese pod Chlumem.


Společenstva umělá. Z těch možno pozorovat rostliny sem zavlečené, jež potom zdomácněly: Turan kanadský, pupalka obecná, starček jarní (v jetelišti u Mořinky 1931) netýkavka malokvětá, puškvorec, silenka rozsochatá.

Společenstva rostlin pěstovaných:
a) obilniny: pšenice, žito, ječmen, oves, kukuřice,
b) luštěniny: hrách, čočka, bob, vikev setá,
c) pícniny: různé druhy jetele, vojtěška,
d) zeleniny: hlávkové zelí, kapusta, kedlubna, hlávkový salát, špenát, červená řepa, květák n. karfiol, petržel, mrkev, celer, černý kořen, okurka, chřest, ředkev, rajské jablíčko,
e) rostliny kořenné: cibule kuchyňská, česnek, pór, pažitka, fenykl,
f) kultura bramborů a cukrovky,
g) kultura ovocných stromů: třešně, višně, amorhele, broskve, meruňky, ořechy vlašské,
h) ovocné keře: maliník, rybíz, srstka n. angrešt,
ch) stromořadí: stromy ovocné: hrušky, třešně, jabloně,
                         stromy okrasné: kaštany, lípy, javory, topoly,
i) vrbiny podél řeky tzv. nákle pro průmysl košíkářský,
j) park viz pojednání o parku n. zahradě ve zdi,
k) živé ploty: hloh, ptačí zob, dříšťál, smrk, babyka, bez černý.

Společenstva polních plevelů: stračka, koukol, chrpa polní, rozrazil trojdílný, břečťanolistý, pryskyřník rolní, kozlíček, řepinka, mák planý, zemědým, drchnička, vikev ptačí, pemízek, jílek, rmen rolní, dejvorec mrkvolistý, hlaváček letní, hořinka, starček.

útvary rumní: rostliny merlíkovité, sveřep, ječmen myší, pryšec, bažanka, kopřiva dvoudomá, žahavka, rdesno, penízek, hulevník, lilek, blín, mochna husí, lebeda, truskavec, kokoška, lipnice a pod.


Jest to jen malá ukázka bohatství zdejší květeny a bylo by si přáti, aby zdejší flora nebyla ničena, jak se často děje nerozumnými výletníky, kteří zejména na jaře, když kvete lýkovec, dřín, koniklec lecha, prvosenka, v létě pak třemdava a kavýl, odnášejí z lesa veliké kytice a mnohdy je po cestě odhazují. Neustanou-li takoví škůdcové brzy ve svém nerozumném ničení, dočkáme se, že v brzkém čase vyhyne zde lýkovec, koniklec, dřín, třemdava a jiné vzácné ozdoby lesů.
Z rostlin výtrusných nalézáme zde mimo již dříve jmenované řasy sinné i rozsivky mnohých druzích. Upozorňuji na malou tůň v karlickém údolí, v níž roste parožnatka smrdutá, kde žije mnoho druhů rozsivek, zejména Cymbela gastroides. V jiných vodách najdeme Pinularie, navikuly, amfory, rozsivku obecnou, tabelarii, synedru, jinde krásivku Closterium. U ,, Stydlé vody" na skalách roste suchozemská řasa trentepohlia aurea, v potoce Cladophora, Vaucheria a mnoho jiných. Zajímavo jest, že v odvodňovacím příkopu, vytékajícím z dříve jmenované tůňky, se rozmnožila parožnatka smrdutá.